Vietnam den 2. Z Hanoi na ostrov Cát Bà

Ani si nepamatuju, kdy jsem naposledy spal 11 hodin. V hostelu jsem si dal fajn snídani, která je v ceně ubytování, který stojí 180,000 dongů (180 Kč), vyřídil pár pracovních záležitostí a fotky. Po snídani jsem všechno zabalil do krosny, tu připoutal vzadu na motorku a vyrazil jsem na cestu. Mám rád asijskej styl dopravního chaosu, cítím se v něm dobře a potom, co jsem si včera trochu zvyknul na novou motorku jsem se proplétal bez problémů z Hanoje ven.

Před hostelem, na samém začátku výpravy

Před hostelem, na samém začátku výpravy

IMG_4346bl

Z města jako takového jsem se dostal kupodivu rychle, asi po 20 minutách jsem se octnul na příměstských silnicích, kde už se dalo jet na plný plyn. To pro vietnamce znamená 60 km/h :D
Já svojí optimální cestovní rychlost našel někde kolem 80 km/h. Motorka jede i stovkou, ale na těhle rušných silnicích rychleji opravdu jet nechci. Stává se bežně, že potkáte třeba skútr jedoucí v protisměru, někdy i auto. Stejně i s 80 km/h jsem nejrychlejší objekt na silnici.

IMG_4361bl

Budím pozornost. Mezi místníma svojí motorkou a výbavou hodně vyčnívám. Na silnici najdete jen velmi zřídka něco silnějšího, než skútr. Zároveň tu nikdo nenosí žádné ochranné prvky kromě levné plastové helmy. Když už zahlídnete náhodou silnější motorku, nebo motorkářskou bundu, je to turista.

Po dvou hodinách jízdy, jak jsem projížděl zapadlejší příměstské části Hanoie, jsem se zastavil na oběd u jedné restaurace. Hned na mě začali mávat místní vitnamčíci a seběhli se ke mě, zajímalo je odkud jsem a jeden z nich si vyskočil na mojí motorku. Turisti sem jen tak nezavítají a takováhle mašina taky ne. Dal jsem si naprosto vnikající 3-chodový oběd za 100,000 dongů (100 Kč) a vyrazil dál.

Jak už jsem říkal, cesta to nebyla úplně příjemná, neustále na X-proudých silnicích plných kamionů. Počasí nic moc, zataženo, trochu déšť, teplota cca 18 stupňů. Až jsem nakonec dojel na pobřeží. Trajektem jsem se převezl na asi kilometr vzdálený ostrov Cát Bà. Tady konečně má začít ta dobrodružná část cesty! Projedu malou chudou rybářskou vesničkou, projíždím stavbou, když najednou cítím, jak mi ujíždí a smýká se mi zadní kolo. Píchnul jsem. První dva kilometry skutečnýho dobrodružství a hned takhle končím.

Sesednul jsem a tlačím motorku zpátky do té vesničky, odkud jsem přijel. Několik místních u mě zastaví a něco žvatlá, jedna paní se mi očividně snaží zavolat odvoz. V té malé vesničce najednou budí velkou pozornost turista tlačící motorku, běží vedle ní, hlasitě oddechuje. Místní ze mě mají podívanou a ukazují mi cestu.

Mechanik tu má opravdu jen takovou menší kůlničku a naděje, že by měl duši na mojí motorku je nulová. Naštěstí jsem vybavenej vlastní náhradní duší a teďka se to zatraceně hodí. Za výměnu si řekne 50,000 dongů, což mě pěkně natáhnul, ale mě se ani nechce smlouvat, těch 50 Kč mu rád dám :) Z pneumatiky vytahuje hřebík, na stavbě, kterou jsem projížděl, je hřebíky rozsypaný na silnici očividně moc netrápí. Tak je to opraveno a jedu dál.

Mechanik

Mechanik

Konečně přichází to, kvůli čemu jsem tady. Jedu krásnou klikatou silničkou vzhůru do kopců podél pobřeží. Provoz prakticky žádnej a silnice se krásně klikatí podél moře. Najednou k mému velkému úžasu se ocitám na naprosto luxusní asfaltové silnici, že by se na ní dalo jezdit na kolečkových bruslích. Dávám plný plyn a motorka si to krásně sviští po tom rovném, klikatém povrchu. Klopím to pěkně do zatáček i když se ještě trochu bojím to položit s novou motorkou. Ten krásný asfalt trval sice jen asi 3 km, ale i tak to byla úžasná ochutnávka toho, co mě v nejbližších dnech čeká.

Krátké video pro porovnání dopravy v Hanoi, mimo Hanoi a na konci Cát Bà:

Přijíždím do městečka na pobřeží Cát Bà, do turistické oblasti. Už se stmívá, žije to tady, všude svítí barevné nápisy a osvětlení, hraje tu muzika a svůj hostel nacházím přímo ve středu toho všeho. Dám se trochu dokupy, osprchuju se a vyrážím na večeři, kde se dávám do řeči s jedním američanem, co je taky na motorce.
S Austinem, jak se američan jmenoval jsme se zapovídali asi na dvě hoďky a když jsem se vrátím na hostel a snažím se udělat zase trochu práce, začínám u toho zase usínat. Jdu spát.

Cát Bà

Cát Bà

To úplně vpravo je můj hostel

To úplně vpravo je můj hostel

Výhled z baru v našem hostelu

Výhled z baru v našem hostelu

Posted in Vietnam mototrip by Luigy at Březen 8th, 2020.
Tags: ,

Leave a Reply

*