Vietnam den 1. Hanoi

Přiletěl jsem v 8:30 ráno, zdržel jsem se na imigračním, kde chvíli trvá všechno vyřídit. Vzal jsem si bus do centra, ten oficiální č.7 a č.17 jsem nenašel. Všude na mě pokřikovali taxikáři a průvodci a naháněli do jejich dopravních prostředků. Nakonec jsem podlehl a nastoupil do podstatně dražšího autobusu za 40,000 dongů (40 Kč), což je dvojnásobná cena, že prý jede do Old Quarter (středu města). Houby. Po půl hodině jízdy mě vyhodil úplně jinde.

Prší, jsem kdesi na konečné autobusu na opačném konci světa, nemám v mobilu internet a skoro nikdo tu nemluví anglicky. Začíná to dobrodružně.
Ještě že v busu byla wifi a stihl jsem se trochu zorientovat v mapě. Jdu asi kilometr pěšky v tom dešti, procházím pár autobusových zastávek a nakonec nacházím autobus, který možná jede tam, kam chci…

Celkem po hodině se dostávám do „půjčovny“ motorek, kde na mě má čekat ta moje.
Je to spíš takovej malej, typicky špinavej místní servis, kde jediný, co napovídá, že jsem tu správně je nádherná, nová, naleštěná motorka u který právě místní vietnamčík dokončuje výměnu oleje.

Vietnamčík vyměňuje olej

Vietnamčík vyměňuje olej

Majitel se kterým jsem si půjčení domluvil (Ducivan) tu ještě není a tak si ji jdu zatím projet po ulici. Motorka je to na místní poměry veliká. Ulice tu brázdí z drtivý většiny malý scootery a s velkou motorkou je tu v těch uličkách a hustém provozu trochu těžší se vyplést. Navíc je to pětistupňovej manuál a tak budu potřebovat trochu času si na tohle všechno zvyknout :)

A už je tu Ducivan. Nadšeně mě vítá, je to opravdu ten nejvřelejší vietnamčík, co dneska potkám a jeho business má to nejlepší hodnocení v Hanoi. Vyřídíme formality, nechávám tu depozit 500 USD a platím dalších 432 USD za půjčení motorky na měsíc, včetně příplatku za vrácení v Ho Chi Minhu. Ducivan mi zařídil úplně novou motorku, je registrovaná ve 2020 a má najeto jen 2400 km! Dává mi i dvě náhradní duše a svoje telefonní číslo. Je známý tím, že rád zůstává s cestovateli v kontaktu, dává jim rady a řeší jakékoli problémy během cesty, třeba s policií, nebo servisem. A právě proto jsem si vybral jeho.
S Ducivanem se ještě odfotím a pak se trochu nejistě snažím s touhle velkou motorkou zařadit do místního dopravního chaosu. Další Úkol je dostat se na benzínku, natankovat a pak do hostelu.

S Ducivanem

S Ducivanem

Můj hostel je v samém srdci Old Quarter v Hanoi. Je tu ta největší koncentrace malých špinavých domečků a obchůdků a je to centrum všech backpackerů. Protože je teprv poledne a pokoj není připravený, hodím si sem jen batoh, zaparkuju motorku a jdu objevovat Old Quarter pěšky.
V Ulicích je tu opravdu hodně bílých batůžkářů a taky spousta prodejců, co se vás snaží nalákat na cokoli co prodávají. Potřebuju koupit dost věcí, třeba simkartu, odolný obal na telefon, chrániče na kolena, pláštěnku… Celý den prší a je cca 18 stupňů. Není to zatím na pláštěnku, mám na sobě motorkářskou bundu, mokne mi jen hlava a hlavně foťák, takže nefotím tak moc, jak bych chtěl.

Takovýchle zvláštních mini-domečků je plná Hanoi.

Takovýchle zvláštních mini-domečků je plná Hanoi.


Známá Train street v Hanoi

Známá Train street v Hanoi


Náhodná ulička va Hanoi

Náhodná ulička va Hanoi


IMG_4324bl

Jsem unavenej, mám jet lag jako kráva a tohle mi dochází, až když se vrátím zpátky na hostel. Dám si sprchu, vezmu laptop dolu do společenské místnosti, že kouknu na pracovní záležitosti. K tomu večeři, pivko, trochu se seznámím s ostatními cestovateli a jak sedím nad tím laptopem, najednou mi hlava začíná padat na prsa. Usínám tu v sedě a tak zamířím nahoru do postele. Padnu do ní v 8 večer a probudím se až po 11 hodinách. Je čtvrtek 7 ráno a je čas vyrazit z Hanoje.

Posted in Vietnam mototrip by Luigy at Březen 7th, 2020.
Tags: ,

Leave a Reply

*