Nový Zéland 43. den – Shledání na druhém konci světa

Je 23. prosince brzo ráno a na to, že je léto, je pěkná zima. Spal jsem dneska pod širákem, na krásnym útesu, kdesi v Bream Bay, na půl cesty mezi Aucklandem a Kerikeri, kam jedu na vánoce za svejma kamarádama, Jirkou a Lyndsy. Jsou to právě ti dva, co mě přivedli na nápad jet na Nový Zéland (píšu o tom v uplně první kapitole cesty). Jirka je čech a Lyndsy je američanka. Potkali se v Praze a byli spolu už dva roky, když se rozhodli společně jet na Zéland. Novinkou je, že se teď zasnoubili :)
Takže balim svoje provizorní tábořiště na útesu, obhlížim ještě okolí a pak nasedám do auta a pokračuju dál. Zbývá mi asi 200 km a mám na to celý den, takže nikam nespěchám. Jedu zase cestou necestou, co nejblíž pobřeží. Cestou míjim městečko Paihia, který je místim turistickym magnetem. Je tu krásná pláž a spousta aktivit. Například plavby po Bay of Islands (je tu spousta malinkejch ostrůvků), plavání s delfínama, půjčujou tu kajaky na moře, atd.
Jak jsem tu pěknou pláž uviděl, hned jsem dostal chuť se smočit. Když se vracim zpátky k autu, potkávám jednu slečnu s batohem na zádech, tak se jí vyptávám na pár věcí a mimo jíné se dozvím, že to je češka z Dejvic :) Je tu sama a nemá co dělat, tak to se akorád hodilo a půjčili jsme si společně kajak pro dva a projeli se kolem pár ostrovů.
Do Kerikeri přijíždím k večeru a konečně se shledávám s Jirkou a Lyndsy! Je to zváštní, potkat se tu s někým, koho znáte z opačný strany zeměkoule. Další šok přichází, když zjišťuju kde bydlej. Mají vlastní pokoj v domě místní rodiny, ale takhle velkou rodinu jsem ještě neviděl. Máma a 10 dětí, některý z nich už maj vnoučata. No a celá ta jejich obrovská rodina se tu sjela na Vánoce. Takže je tu hlava na hlavě, hroznej šrumec. Jdu s Jirkou z toho blázince pryč, na obhlídku Kerikeri a na pivko :)

Tahle fotka vznikla uplně náhodou, chtělo se mi na záchod, tak jsem zastavil na náhodnym místě u silnice a cestou zpátky k autu si říkám, že to by byla fakt pěkná fotka :)