Nový Zéland 26.3.2014 – Na zimu táhneme na jih
Připadá mi, jako kdybych jel do jiný země. Severní ostrov necháváme za sebou a Wellingtonský věžáky se pomalu zmenšujou, jak odplováme pryč. Jsem na palubě trajektu, kterej veze mě a moje auto na jižní ostrov Novýho Zélandu, kde mám v plánu strávit celou zimu. Jede se mnou i Jirka a Lyndsy, kteří mě doprovázeli posledních pár dní. Prošli jsme spolu Tongariro circuit (úžasnej 3 denní track), pak jsme strávili další 3 noci na chalupě jejich známejch u New Plymouth, kde jsme převážně odpočívali a ochutnal jsem tu poprvý v životě mušle, který jsem předtím vlastnoručně sesbíral na krásný pláži, kde byl písek tak černej, jak rozdrolenej uhel.
Z New Plymouth jsme sjeli po západním pobřeží dolu do Wellingtonu. Ubytoval jsem se v asi největším backpackeru, co se dá na NZ najít, s kapacitou až 250 lidí. Je to starej Art Deco hotel a backpacker to připomíná opravdu pramálo. Spíte sice po čtyřech na pokoji, ale máte vlastní koupelnu, v prvnim patře je obří společná kuchyň kde neni lednička, nýbrž oddělená chladící místnost, dál tam najdete velkou jídelnu s připojenou restaurací, takže ani nemusíte vařit, když se vám nechce a taky krásnej bar s kulečníkovejma stolema a obří jigou, kde místo s dřívkama hrajete s dřevěnejma cihlama :)
Wellington je krásný město. Má malý, ale zato rušný centrum a pak spousty domečků, rozesetejch na okolních kopcích. Jen pár minut jízdy z centra se můžete vykoupat na krásnejch malejch plážičkách a projet se po klikatejch cestách kolem pobřeží, nebo vyjet na jeden z kopců a koukat dolů na město. To jsem dělal celej včerejší den. Dneska jsme byli ve Wellingtonským muzeu. Pár muzeí jsem už po světě navštívil a tohle mě svýma exponátama moc nezaujalo (historie Zélandu je trochu strohá a nudná, prakticky se tu nikdy nic zajmavýho nestalo, kromě samotnýho objevení evropanama :) ), ale ohromilo mě způsobem, jakým ty exponáty vystavujou. Je to určitě nejstylovější a nejmodernější muzeum, co jsem kdy viděl. Po muzeu už jsme jeli rovnou na trajekt. Plavba nám má zabrat celý odpoledne.
No a tak opouštim po 136 dnech tuhle krásnou zemi, abych poznal tu druhou, ještě zajmavější půlku. Jižní ostrov je opravdu jak jiná země, s ještě krásnější přírodou, vysokejma horama, míň lidma (milion lidí na rozloze dvou ČR) a chladnějším podnebím. Je to země dobrodruhů a velkejch cestovatelů. Město Queenstown kam mířím je pak hlavním světovým městem adrenalinu, městem kde vymysleli bungee a něco mi řiká že i městem, kde se mi bude zatraceně hodně líbit :)