Zápisník úžasnejch zážitků

Připadá mi, jako kdybych jel do jiný země. Severní ostrov necháváme za sebou a Wellingtonský věžáky se pomalu zmenšujou, jak odplováme pryč. Jsem na palubě trajektu, kterej veze mě a moje auto na jižní ostrov Novýho Zélandu, kde mám v plánu strávit celou zimu. Jede se mnou i Jirka a Lyndsy, kteří mě doprovázeli posledních pár dní. Prošli jsme spolu Tongariro circuit (úžasnej 3 denní track), pak jsme strávili další 3 noci na chalupě jejich známejch u New Plymouth, kde jsme převážně odpočívali a ochutnal jsem tu poprvý v životě mušle, který jsem předtím vlastnoručně sesbíral na krásný pláži, kde byl písek tak černej, jak rozdrolenej uhel.

Jirka sbírá mušle k večeři

Už jsem vám ukázal maják na severním cípu, na východním cípu a tohle je ten ze západního

Z New Plymouth jsme sjeli po západním pobřeží dolu do Wellingtonu. Ubytoval jsem se v asi největším backpackeru, co se dá na NZ najít, s kapacitou až 250 lidí. Je to starej Art Deco hotel a backpacker to připomíná opravdu pramálo. Spíte sice po čtyřech na pokoji, ale máte vlastní koupelnu, v prvnim patře je obří společná kuchyň kde neni lednička, nýbrž oddělená chladící místnost, dál tam najdete velkou jídelnu s připojenou restaurací, takže ani nemusíte vařit, když se vám nechce a taky krásnej bar s kulečníkovejma stolema a obří jigou, kde místo s dřívkama hrajete s dřevěnejma cihlama :)

Jen kousek od centra se daj najít hezký malý pláže

Downtown Backpackers v centru Wellingtonu

Wellington

Wellington je krásný město. Má malý, ale zato rušný centrum a pak spousty domečků, rozesetejch na okolních kopcích. Jen pár minut jízdy z centra se můžete vykoupat na krásnejch malejch plážičkách a projet se po klikatejch cestách kolem pobřeží, nebo vyjet na jeden z kopců a koukat dolů na město. To jsem dělal celej včerejší den. Dneska jsme byli ve Wellingtonským muzeu. Pár muzeí jsem už po světě navštívil a tohle mě svýma exponátama moc nezaujalo (historie Zélandu je trochu strohá a nudná, prakticky se tu nikdy nic zajmavýho nestalo, kromě samotnýho objevení evropanama :) ), ale ohromilo mě způsobem, jakým ty exponáty vystavujou. Je to určitě nejstylovější a nejmodernější muzeum, co jsem kdy viděl. Po muzeu už jsme jeli rovnou na trajekt. Plavba nám má zabrat celý odpoledne.

Obří medůza ve Wellingtonskym muzeu

Velká interaktivní mapa Novýho Zélandu ve Wellingtonskym muzeu

No a tak opouštim po 136 dnech tuhle krásnou zemi, abych poznal tu druhou, ještě zajmavější půlku. Jižní ostrov je opravdu jak jiná země, s ještě krásnější přírodou, vysokejma horama, míň lidma (milion lidí na rozloze dvou ČR) a chladnějším podnebím. Je to země dobrodruhů a velkejch cestovatelů. Město Queenstown kam mířím je pak hlavním světovým městem adrenalinu, městem kde vymysleli bungee a něco mi řiká že i městem, kde se mi bude zatraceně hodně líbit :)

Náš trajekt na Jižní ostrov

Wellingtonský věžáky se pomalu zmenšujou, jak odplováme pryč

Jižní ostrov!