Nový Zéland 22.9.2014 – Roadtrip: Doubtful Sound

Svýho spolucestujícího – Gerrita z německa jsem potkal poprvé ve čtvrtek, dva dny před odjezdem. Přijel autobusem z Aucklandu (1500 km) vyzvednout auto, který mu tady nechal jeho kamarád, když opouštěl NZ. Zašli jsme společně na burger a pak do baru na pivko. Gerrit měl překvapivě málo zkušeností, kromě Německa moc zemí nenavštívil a tůry po horách žádný nepodnikl, ale o to víc měl odhodlání. Měl nakoupeno spoustu drahýho vybavení a očividně dobře pročtený návody :)
Probrali jsme během večera hrubej plán cesty a už jsme chtěli jít domu (mě čekal zítra poslední den v práci), když nás zastavil u východu barman, prej že nemáme odcházet, že tu za pár minut propukne soutěž jejiž pravidla zněly zajímavě a hlavní cenou byl skok na bungee. Prej se ale soutěží v párech, kde musí bejt vždycky holka a kluk, tak jsme se vrátili dovnitř a našli dvě holky, co chtěli taky soutěžit. Teda jedna z nich chtěla soutěžit, ta druhá (hezčí) jen jakože souhlasila. Vzal jsem si tu soutěživou a Gerrit tu hezkou. Přihlásilo se jen 5 týmů, takže šanci jsme měli vysokou. Soutěž měl vyhrát ten, kdo přivázanej na bungee laně přeběhne na druhou stranu baru, popadne sklenici s džusem, vrátí se zpátky a předá sklenici týmovýmu kolegovi, kterej to vypije. Logicky tím pádem kluci běhali a holky pily. Navíc za každej kus svlečenýho oblečení bylo pár sekund dolu z celkovýho času. Gerrit běžel jako druhej, já jako třetí. Byl rychlej, sundal si i triko, ale jeho slečna tu sklenici džusu cucala hrozne pomalu. Já běžel taky rychle, ale sundal jsem si ještě kalhoty a ta moje slečna do sebe tu sklenici kopla jako by se nechumelilo a výhra byla naše. Oba jsme dostali voucher na třetí nejvyšší bungee jump na světě (134 metrů, víc než dvojnásobek co jsem skákal v ČR) v ceně 260$ (4400 Kč)! Skok podniknu až se vrátim z roadtripu.

V sobotu dopoledne jsem se vystěhoval ze svýho bytu a odpoledne jsme vyrazili. Počasí nebylo nic moc, trochu nám poprchávalo. Vydali jsme se jižně podél Lake Wakatipu k Mavora Lakes, kde jsme postavili naše stany v místním DOC kempu. Ráno jsme podnikli asi 10km výpravu kolem menšího z obou jezer a odpoledne jsme se vydali dál do Te Anau, obhlídli místní velký jezero (Nic moc) a vydali se do vybranýho kempu v Manapouri. Manapouri je miniaturní městečko, oproti Te Anau a líbilo se nám tu mnohem víc. Taky místní kemp byl fajn, sprchy, kuchyň, vytápěná společenská místnost a internet. Dokonce jsme tu potkali skupinu tří holek, dvě němky a češka, což bylo vtipný, vyhledem k tomu že já jsem čech a Gerrit němec :) Řekli jsme jim o našem plánu podniknout následující den plavbu po Doubtful Sound, na kterou jsem sehnal 50% slevu a kterou jsme si zabookovali právě na pondělí, kdy předpověď hlásila slunce a modrou oblohu. Holky se nakonec přidali a další den nás tak čekala společná výprava.

Můj spolucestující Gerrit na břehu Mavora Lake

Můj spolucestující Gerrit na břehu Mavora Lake


Mavora Lake

Mavora Lake


Na Zélandu je 12 milionů ovcí a tak teď na jaře je všude plno jeňat

Na Zélandu je 12 milionů ovcí a tak teď na jaře je všude plno jeňat


Gerrit a novozélandskej papoušek Kia. Lidí se nebojej, naopak jsou až příliš drzí

Gerrit a novozélandskej papoušek Kia. Lidí se nebojej, naopak jsou až příliš drzí

Doubtful Sound je málo známá atrakce, na rozdíl od Milford Sound, kterej je ve všech průvodcích a je přecpanej turistama. Vypadá to, že o Doubtful Sound se moc nemluví, cestovní agentury tam skoro nikoho neposílaj a tak je to většinou pro místní, kteří vědí. Doubtful Sound má asi 10x větší rozlohu než Milford, je mnohem opuštěnější, nedá se tam dostat autem a civilizací je jen málo dotčenej.

Doubtful Sound

Doubtful Sound


Náš výlet zahrnoval plavbu lodí na druhou stranu Lake Manapouri, cestu autobusem přez průsmyk ve výšce 600mnm do přístavu v Doubtful Sound a pak samotná plavba po Doubtful Sound. Plavba přez jezero i cesta autobusem je už samo o sobě zážitkem, autobusák nám vykládal spoustu zajmavostí a zastavoval na vyhlídkách. No a plavba po Doubtful Sound byla zkrátka nádherná a překvapivě dlouhá.

Naše loď

Naše loď


Viděli jsme toho hodně, jen jsme měli smůlu, že zrovna nebyli v okolí žádní tučňáci. Tohle je jedno z míst na NZ kde se dají pozorovat. Viděli jsme jen lachtany. Plavba se mi teda mimořádně líbila, společně s projížďkou autobusem to hodnotím jako jeden z nejlepších guided tour co jsem kdy podniknul. Loď na který jsme se plavili (katamaran) byla moderní, s dobrejma místama na focení a neomezenym kafem zdarma :) I počasí vyšlo dokonale.
Na cestě zpátky jsme absolvovali ještě krátkou prohlídku vodní elektrárny, která vyrábí 14% celkový energie pro NZ. Voda se bere z lake Manapouri a vypouští se do Doubtful Sound (moře). Oproti týhle elektrárně s převýšením (přepadem) 230m a výkonem 5100 GWh ročně pak působí náš Orlík jako hračka :)
Výlet nám zabral uplně celý den a tak už jsme nikam dál nejeli a zaplatili si ještě jednu noc v kempu.

G0077810s
IMG_6252s
IMG_6258s
IMG_6277s

Posted in Nový Zéland by Luigy at Říjen 2nd, 2014.
Tags:

Leave a Reply

*