Nový Zéland 20. den – Jak jsem přišel o hodinky

Dneska je sobota, sluníčko svítí, bláto po dešti už pomalu usychá a tak čekáme jestli nás zavolaj do práce. Zavolali nám ale, že do práce máme přijít až v pondělí. To je špatný. Tenhle týden jsme pracovali jen 2 dny, to sotva pokryje náklady na obytování a jídlo..
Jelikož je pěkně a neni co dělat, vyrážíme 4 Češi a 4 Fracouzi k nedalekým vodopádům. Je tam parádně. Z vodopádu se dá skákat do tůně pod ním a je tam i houpačka na skákání do vody :) Tak se celý odpoledne koupeme.
Při honbou za co nejlepší fotkou jsem se svojí zrcadlovkou zkusil přeplavat tůni. Už to nikdy neudělám, málem jsem jí utopil. Jedinou dnešní ztrátou jsou tak jen moje hodinky, které při skocích z výšky nevydrželi a povolil ocelovej řemínek. No měli na to nárok, nosil jsem je už 6 let. Ani nemělo cenu je hledat.
Každou sobotu večer je v našem kempu zvykem nějáká legrace, buďto barbecue s místním grilem na terase, nebo jako dneska – se rozdělá oheň a sedí se u něj a povídá se dlouho do noci. Náš kemp sice neni nejkomfortnější, ale tohle prostě v ostatních backpackers neni :) Takovýhle večery mám rád.

Společná fotka u Maraetotara Falls (4 Češi a 4 Francouzi)

Společná fotka u Maraetotara Falls (4 Češi a 4 Francouzi)

Jako tarzan :)

Jako tarzan :)

Po cestě k Maraetotara Falls

Po cestě k Maraetotara Falls

Posted in Nový Zéland by Luigy at Prosinec 1st, 2013.
Tags:

One Response to “Nový Zéland 20. den – Jak jsem přišel o hodinky”

  1. Honza napsal:

    Ta novozélandská krajina je skutečně fascinující! :)
    Zajímalo by mě – znají tam lidi Českou republiku, nebo je to pro ně ještě mlhavější pojem než pro nás Nový Zéland?

Leave a Reply

*