3.11.2015 Bali, Indonésie – Výlet k jezerům

Dneska jsem chtěl vyrazit na cestu dřív, ale stejně jsem vyjel až v 10. Projel jsem se k nedalekým rýžovým terasám,

Ceking Rice Terraces kousek od Ubudu

Nahoře u silnice je spousta stánků, odkud se dá sejít k terasám

Stánky u teras

potom zpátky do Ubudu a dál na severo-východ do hor k Lake Bratan a Lake Buyan, kde měl bejt známej a krásnej chrám na vodě – Pura Ulun Danu. Jezero ale mělo málo vody a chrám tak nebyl na vodě, nýbrž na souši, což mu značně ubralo na kráse. Mimochodem obě jezera jsou ve výšce 1400mnm a tak tu bylo o poznání chladněji.

Známej chrám Pura Ulun Danu

V okolí jezer žije dost opic. Jsou drzý, kradou, škrábou a koušou, když je provokujete.

Jezero Danau Buyan. Okolo už bylo hodně mlhy

Při cestě dál za jezera se na druhý straně hor usadila mlha (nebo spíš mraky) a tak jsem to otočil a jel zpátky trochu jinou cestou. U jezer taky byla oblast, kde žilo spousta opic. Z turistů tu loudily jídlo a motali se na silnici.
Dneska jsem to bral hodně oklikama a každá zajížďka vždycky stála za to. Baví mě objevovat zapadlý a chudý části Bali. Je to nesrovnatelně zajmavější než zůstat v turistickejch oblastech. Bohužel v době, kdy jsem dojel k dalším známým rýžovým terasám (Jatiluwih Rice Terraces), se už stmívalo. To byla velká škoda, protože tyhle terasy byli zatím nejrozlehlejší co jsem viděl.

U Jatiluwih Rice Terraces se už stmívalo a nepořídil jsem tak žádný pěkný fotky

Pořád mě ale čekala dlouhá cesta domů a světla už moc nebylo. O to hůř, že cesta, kterou jsem chtěl pokračovat dál byla úplně rozpadlá a nedalo se po ní jet. Musel jsem se kus vrátit a vydat se jinou cestou, která byla jen o trochu lepší. Než jsem se dokodrcal na trochu lepší silnici, tak už byla úplná tma. Nedalo se nic dělat, pokračoval jsem dál v cestě a silnice se naštěstí s každým odbočením zlepšovala a nakonec jsem asi po dvou hodinách jízdy od setmění dojel zpátky do hostelu. Za dnešek jsem si na tachometr přidal dalších 200km.