2.11.2015 Bali, Indonésie – Mount Batur

Ráno jsem vyjel z Kuty, která je uplně na jihu ostrova směrem na sever do středu ostrova. Musel jsem tak projet celým městem Denpasar a to nebyla hračka. Na skůtru si bohužel nemůžu připnout telefon na řídítka a nemůžu tedy používat navigaci. Co chvíli tak musím zastavit, zkontrolovat cestu a zapamatovat si kudy dál. Centrum města je dost hnusný. Je tu spousta dopravy a k tomu místní mají ve zvyku likvidovat odpad pálením, takže vzduch je plnej smogu a prachu. Nakonec jsem se probojoval z města ven a ubytoval se v krásný historický vesnničce Ubud, která je sice hodně turistická, ale je tak akorád hned za hlavním městem a vedou z ní cesty do všech směrů. Ideální základna na podnikání výprav po ostrově. Ubytoval jsem se v jednom z hostelů a vyrazil na sever do hor.

Z Kuty do Ubud a pak nahoru na sever

Z Kuty do Ubud a pak nahoru na sever


Školáci v Ubudu

Školáci v Ubudu


Chrám v Ubudu

Chrám v Ubudu


Chrám

Chrám


Chrám

Chrám

Cesta vedla konstantně vzhůru. Z hlavní cesty jsem několikát odbočil a pokaždý to stálo za to. Nakonec jsem dorazil k něčemu jako národní park a za vsupný 35.000 rupií (70 Kč) mě pustili dál. Párset metrů na to se mi otevřel úžasnej výhled. Byl jsem najednou na okraji obrovskýho kráteru, nebo spíš propadlý sopky. Když místní obrovská sopka vychrlila, co v sobě měla, tak se propadla, čímž se vytvořil obří kráter a v jeho středu se vytvořila menší sopka, Mount Batur.

Postraní silničky jsou super

Postraní silničky jsou super


Mont Batur uprostřed kráteru

Mont Batur uprostřed kráteru

Sjel jsem dolů do kráteru a podniknul výpravu okolo Mount Batur. Projížděl jsem se tak okolo úžasnejch, temnejch a špičatejch lávovejch polí, který se střídali s velice chudejma osadama. Tohle byla zatím nejchudší část Bali co jsem navšívil a celý to bylo takový smutný. Je to nevěřitelnej kontrast k bohatýmu Sydney, který jsem opustil teprv předevčírem. Silnice byla celá rozlámaná a špatně se po ní jelo. Pomaličku jsem se po ní kodrcal a sledoval pohledy místních. Tady už asi moc turistů nevidí. Děti na mě mávali a zdravili, dospělí se občas usmívali, ale ono se asi těžko usmívá když bydlíte v takový díře, táhnete na zádech těžkej náklad a kolem vás se veze turista jako král, s drahym foťákem kolem krku.
Obkroužil jsem celou sopku a vyjel zpátku nahoru na okraj kráteru. Pomalu už zapadalo slunce a tak jsem se vydal zpátky do hostelu v Ubudu. Okraj kráteru byl ve výšce 1400mnm a tak cesta zpátky byla celá pěkně z kopce. Celkem jsem dneska najel téměř 200km.

Vesnička pod sopkou

Vesnička pod sopkou


Jedna z nejchudších částí Bali

Jedna z nejchudších částí Bali


Všude je plno odpadků a ztuhlý lávy

Všude je plno odpadků a ztuhlý lávy

Posted in Jihovýchodní Asie by Luigy at Listopad 23rd, 2015.
Tags: , , ,

Leave a Reply

*