1.11.2015 Bali, Indonésie – Na dvou kolech

Dneska ráno jsem měl v plánu si vypůjčit skůtr a začít s objevováním ostrova Bali. Na hostelu byl ještě jeden kluk co scháněl motorku a tak jsme vyrazili společně do ulic za místníma obchodníkama. Za pomoci několika vyjednávacích triků jsem nakonec sehnal asi nejleší deal co šlo na celym ostrově vyjednat – Honda Vario 125cc (nejlepší skůtr co se dá na Bali sehnat) za 200.000 rupií + 100.000 pojištění na 5 dní! To je asi 600 Kč :) Navíc motorky byli relativně nový.

První výlet na dvou kolech

První výlet na dvou kolech

Je to hodně svižná mašina, na to že to je skůtr. Když na to šlápnete tak vystřelí dopředu jak raketa. Paradoxně tu platí, že čím rychlejší motorka, tím bezpečnější. Křižovatky je třeba projíždět co nejrychleji, kdo zaváhá nebo na křižovatce zastaví, toho někdo sejme. To samý při předjíždění. V místní dopravě se musíte umět vymotat mezi autama a to co nejsvižneji. Zatím jsem neměl šanci vyzkoušet maximální rychlost, ostatní motorky a auta jsou neustále v cestě a musíte mezi nima kličkovat. Je to blázinec, ale řízení v tom chaosu se mi zamlouvá :)
Chaos není jen v dopravě, ale i v organizaci ulic. Ty jsou nepravidelný a zamotaný, asi jako uličky v centru Prahy. Jen si v nich představte stovky nebo spíš tisíce motorek a ještě auta. Občas se dostanete do míst, který absolutně nechápete. Například jsme se chtěli dostat zpátky k hostelu a Google maps nám ukazovali silnici, ze který se nakonec vyklubala jen asi metr široká ulička mezi domy, do uličky ještě ústili vchody domů a ve vchodech seděli děti, kolem se motali psi a ještě se všude váleli odpadky. Měl jsem za to, že jde o omyl a cesta vede jinudy, ale místní na nás mávali ať jedem dál. Zrcátkama jsme tak skoro škrtali o stěny, kličkovali mezi dětma, psama a odpadkama. Musim se pokusit tu uličku ještě najít a vyfotit. To bylo neuvěřitelný.
No a takových překvapení je vaše cesta plná. Nejvíc mě asi fascinují ty křižovatky a to, jak se všichni bezpečně vyhnou, aniž by platili jakýkoli pravidla. Občas jsou na hlavních silnicích semafory, ale když po zelené padne oranžová a pak červená, lidi dál vesele jezdí dál, dokud neobsadí křižovatku vozidla z druhýho směru, kterým padla zelená. Přechody chodců tu taky nemají a tak zase platí pravidlo – čím rychleji přeběhnete silnici, tím bezpečněji.
Po chvilce ježdění po okolí jsme se s tím druhým klukem vydali na společný výlet. Jmenuje se Luke a je z Kalifornie. Tak jsme vyrazili zkrz město na západ, až jsme z něj vyjeli a to už bylo uvolněnější. Navšívili jsme jednu pěknou pláž, kde jsme se vykoupali, voda byla tak teplá, že to ani nebylo osvěžující. Teda turista z Evropy by to jako teplou vodu neoznačil, ale když přiletíte ze Zélandu a Austrálie, tak to je pro vás horká voda.
Dál jsme narazili na nějáký chrámy na skalách na pobřeží, kde jsme zůstali na parádní západ slunce a pak zamířili zpátky do města. Luke zůstává na noc v jiném hostelu a tak jsme se prozatím rozloučili. Já pak jel nočním městem zpátky do centra Kuty, a ve tmě ta jízda zase měla trochu jinou atmosféru.

Na pláži s kokosovým drinkem

Na pláži s kokosovým drinkem


Pobřeží Bali

Pobřeží Bali


Chrám na pobřeží

Chrám na pobřeží

Posted in Jihovýchodní Asie by Luigy at Listopad 22nd, 2015.
Tags: , ,

Leave a Reply

*